Projekt ERASMUS +
výzva 2021 KA210 Partnerství malého rozsahu
číslo projektu 2021-2-CZ01-KA210-SCH-000049730
“Školní projektové dny v Potravinové bance Vysočina“
(březen 2022 únor 2023)
Projekt byl rozdělen na tyto stěžejní projektové dny – 1. Školní jídelna vs. restaurace, 2. Zemědělství vs. výrobní závod 3. Supermarket vs. malý obchod.
Školní jídelna vs. restaurace
Projektové dny školní jídelna restaurace se uskutečnily vždy ve školních jídelnách spolupracujících základních škol (ŽS Ledeč nad Sázavou a ZŠ Lánecká ve Světlé nad Sázavou).
Na úvod došlo k představení projektového dne. Děti se díky prezentaci seznámily s úlohou Potravinové banky Vysočina a svoje znalosti si otestovaly na jednoduchém vstupním dotazníků.
Další prezentací byla interaktivní prezentace ohledně Plýtvání potravin ve světě a děti dostaly náhled kolik potravin se ve světě nespotřebuje, jaké jsou dopady a co je možné dělat s “odpady“.
Následně proběhla stěžejní prezentace, která byla vytvořena ve spolupráci s vedoucími školních jídelen a s provozním Kongresového hotelu Luna s praktickými ukázkami (naskladňování, vyskladňování, hlídání expirační doby). Děti byly seznámeny s procesy ve školní jídelně a v diskuzi se porovnávali procesy v restauraci (naskladňování, vyskladňování, hlídání expirační doby). Děti prakticky zjistily, jak funguje školní jídelna – kuchyně, sklady, chlaďáky, mrazáky, část, kde se zpracovávají potraviny a vaří, část, kde se myje nádobí. Důležitým tématem byl potravinový odpad – co se s ním dělá, jak by se do toho případně mohla zapojit Potravinová banka. Děti dostali za úkol vymyslet týdenní jídelníček z netradičních potravin.
Velká diskuze proběhla nad plněním spotřebního koše ve školních jídelnách a jeho plněním.
Dalším tématem k diskuzi bylo téma vydávání jídla formou švédských stolů. Toto téma je na větší diskuzi a určitě by stálo za to minimálně jednou za měsíc tuto formu výdeje jídla dětem nabídnout a následně sledovat jestli je menší „odpad“, či nikoliv.
Na závěr projektového dne děti vyplnily výstupní dotazník o znalostí a následně proběhla diskuze nad vyplněným dotazníkem.
Zemědělství vs. výrobní závod
Projektové dny zemědělství vs. výrobní závod se uskutečnily ve spolupráci se Školním statkem v Humpolci za vedení ředitele školního statku a vyučujících teoretické a praktické předměty.
Na úvod pan ředitel seznámil žáky s komplexností školního statku, kde je provázaná jak rostlinná, tak živočišná výroba, tak následná výroba (zpracování masa, výroba sýrů apod.). Školní statek Humpolec je největším školním statkem v Kraji Vysočina a jeho hospodaření v rámci neplýtvání se surovinami je příkladné.
Děti se seznámily s procesy na farmě. Byly diskutovány možnosti spolupráce s Potravinovou bankou a využití odpadů – již pro lidi nepoživatelných potravin pro krmivo pro zvířata. Byl tu řešen Potravinový odpad, který může vznikat na konci řetězce využití potravin – co se s ním dělá (jak je možné zkrmovat a jak je do toho zapojena PB).
Velkým tématem bylo i paběrkování na poli. V kraji Vysočina je toto téma vždy na podzim aktuální a děti projevily zájem pomoc při této činnosti, pokud Školní statek Humpolec, bude potřebovat další posily.
Na závěr projektového dne děti vyplnily výstupní dotazník, kde si ověřily nově získané znalosti.
Supermarket vs. malý obchod
Nejprve proběhlo úvodní představení projektového dne, byla zdůrazněna úloha Potravinových bank a děti vyplnili vstupní dotazník, abychom si ověřili jejich znalostí (cca 45 min). Využili jsme především prostor potravinové banky jak v Ledči nad Sázavou – Barborka 1191, tak nových prostor v novém skladu ve Světlé nad Sázavou, Komenského 750.
Ve spolupráci se supermarketem BILLA (Ledeč nad Sázavou i Ledeč nad Sázavou) a obchodem
COOP v Ledči nad Sázavou jsme se seznámili s procesy v supermarketech (naskladňování, vyskladňování, hlídání expirační doby) a probrali jsme dosavadní a možnou další spolupráci s Potravinovou bankou Vysočina. Díky vstřícnosti vedoucích v BILLE jsme si mohli projit zadní skladovací částí supermarketu – velké chlaďáky (mléčné výrobky, sýry atd.), velké mrazáky, ovoce/zelenina, maso/uzeniny cca (1,5 hod.) Dále jsme řešili potravinový odpad – kdy jdou potraviny do kontejnerů a kdy do Potravinové banky Vysočina. V praxi jsme viděli třídění potravin a ukázku zboží, které putují v rámci spolupráce supermarket – potravinová banka do Potravinové banky Vysočina (1h a 15 min)
Na závěr projektového dne děti vyplnili výstupní dotazník k ověření znalostí (cca 30 min).
Navštívili jsme i malé obchody – vietnamské večerky, kde jsme se dozvěděli, že vždy nakupují takové množství potravin, které prodají, a proto žádný potravinový odpad vlastně u nich nevzniká.
Tuto samou zkušenost (s nulovým potravinovým odpadem) jsme získali i v obchodech COOPu, kde jsou všichni zaměstnanci finančně zainteresováni na možném odpadu a proto objednávají pouze množství potravin, které se prodá. Důsledkem toho samozřejmě je, že např. hodinu před zavírací dobou je nedostatek pečiva, ovoce a zeleniny.
Aktivita – 2x uskutečněný výjezd na Slovensko.
S naší partnerskou organizací Potravinovou bankou Slovenska jsme uskutečnili dva výjezdy na Slovensko. Výjezdy se uskutečnili ve dvou lokalitách, které jsme díky znalostem Slovenské strany dobře zmapovali a mohli jsme porovnat, jak probíhá zachraňování potravin na Slovensku a jaká specifika jsou v boji proti hladu na Slovensku. Zjistili jsme, že naše dva státy se v současnosti nacházejí v oblasti plýtvání a záchrany potravin na úplně jiné vlně. Na Slovensku jsme se setkali s velkou chudobou a velkým zapojením neziskových organizací v boji proti plýtvání. Zjištěné zkušenosti mapuje film, který jsme na výjezdech natočili https://www.youtube.com/watch?v=MccpQ-ayBC4. Co se týká porovnání projektových dní zjistili jsme skoro stoprocentní soulad jak v ČR, tak na Slovensku co se týká plýtvání v supermarketech a malých obchodech. Velkým rozdílem a inspirací pro nás byla spolupráce na Slovensku – Potravinová banka vs. čerpací stanice. Toto v ČR nefunguje a je velkou inspirací a potenciálem pro Českou republiku.
Co se týká zemědělství vs. výrobní závod, viděli jsme velkou propojenost na Slovensku a hlavně snahu neplýtvat a žít v souladu s přírodou. Na Slovensku je to způsobeno většími lokalitami, kde se provozuje pastevectví a k tomu návazné činnosti, což u nás již není.
Školní jídelny a restaurace fungují jak v ČR, tak na Slovensku na stejné bázi, jen s tím rozdílem, že na Slovensku mají již větší zkušenosti s bufetovým výdejem v jídelnách.
„Děkujeme všem dětem, které se aktivně zapojily do našeho projektu. Budeme velmi rádi, pokud se s nimi někdy v budoucnu setkáme jako s dobrovolníky při Sbírkách potravin nebo při třídění a distribuci zachráněných potravin.“ – předseda Potravinové banky Vysočina, z.s. Miroslav Krajcigr